Jak vypadají vlasy Barvy mléka?

8. července 2015 v 17:07 | Bichlička |  RECENZE KNIH
Pár dní zpět jsem dočetla knihu s názvem Barva mléka. Je to relativně krátké a rychlé počtení, ale na druhou stranu velmi silné.


Anglický venkov, absence rodinné pohody, tvrdé pracovní podmínky na vlastní farmě a nakonec nucený odchod z domova. Člověk by si pomyslel, že už od začátku začne při čtení propadat panice a depresím, ale opak je pravdou. Hlavní hrdinkou je téměř patnáctiletá dívka jménem Mary, která si píše retrospektivní deník svým osobitým naivním způsobem. Začátek příběhu jí zastihne mlaďounkou a plnou elánu do života. I přes nelehké podmínky nepropadá trudomyslnosti a bere život až se zarážející lehkostí. Někdy bychom se i my mohli zamyslet nad tím, jak často fňukáme, i když nám v podstatě nic nechybí - netrpíme existenciálním hladem, máme co na sebe, žijeme v krásných bytech a reálně nám nehrozí, že nás rodiče prodají do služby - s tím vším se mladičká Mary setkává na denním pořádku. Situace se vyostřuje, když jí její vlastní otec pošle sloužit na faru k nemocné manželce místního faráře.
Když porovnáte oba světy, vypadá to, že si dívka o dost polepšila - odpadá jí denní dřina na poli i fyzické tresty, má dostatek jídla a postel jen pro sebe. Ale přes to všechno je stále citově vázána u své rodiny a starého dědečka, který jako jediný lne ke své vnučce alespoň náznakem hlubokého citu.


Dny plynou, nemoc pohltí ztrápenou duši farářovi manželky a dívenka začíná doufat v návrat domů. Jenže osud jí nachystal jinou cestu. Její stávající pán si brzy začne uvědomovat moc, kterou nad ní má a prošlapává si opatrně cestičku i k její ložnici. Jak silně může být otřesená mladá patnáctiletá dívka a jak moc je šokující závěr knihy je zcela na posouzení každého čtenáře. Já za sebe mohu jen napsat, že u posledních odstavců jsem seděla s rozšířenýma zorničkama a vstřebávala jsem tragiku příběhu.
"jmenuji se mary a moje vlasy mají barvu mléka."
Barva mléka? Je to bílá s nádechem do smetanova? Světlé vlasy, ale tolik temný osud.
Na závěr bych chtěla pochválit i moc hezkou knižní vazbu. Přebal je vyveden formou grafiky znázorňující nakrojený sýr stojící u okna s vyhlídkou. Až když dočtete do konce, uvědomíte si, jak moc je tato obálka trefná a hluboká.
Celou knihu mohu za mě jen doporučit - je čtivá a zanechá dojem; zároveň je ojedinělá svojí formou, protože při čtení máte skutečně pocit jakoby jste četli osobní výpověď polovzdělané, ale přesto nezlomené mladé venkovanky (vše je psáno malými písmenky a s dost nevybíravým slovníkem), která svým deníkem chce očistit své jméno a vysvětlit pohnutky svého jednání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blanka Blanka | E-mail | Web | 9. července 2015 v 13:34 | Reagovat

Můj seznam knížek,které bych si chtěla přečíst se tímto rozrostl o další položku,takže děkuju!!!

2 bichlicka bichlicka | Web | 10. července 2015 v 14:20 | Reagovat

Určitě si jí přečti, mě se moc líbila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama