Postel z knih

31. července 2015 v 13:34 | Bichlička
Každého v životě straší něco jiného - mě už delší dobu děsí fakt, že nedokážu přečíst všechny knihy, které chci. Je to neustálý boj s časem. Je tolik věcí, které mě odvádějí od knihy, ale na druhou stranu je tolik věcí, které dělám ráda a tudíž je nechci kvůli knihám zcela zavrhnout. A to je teprve dilema. Navíc bohužel existují i záležitosti, které odložit nemůžete - třeba zaměstnání, přebalování dětí, vaření, alespoň základní úklid apod.
A tak je to stálý kolotoč a stálá "deprese" z toho, že každý měsíc mi na můj pomyslný seznam knih připadou další políčka k přečtení.


Ale konkrétně. Procházela jsem si svůj knižní soupis (který je už skutečně na pováženou) a u jednotlivých knížek jsem si dělala drobné poznámky typu - půjčit příští týden, nechat po svatbě, zimní čtení, až někdy bude čas,...
Den by potřeboval nafouknout a já bych pak mohla dělat vše, co mě baví, ale ze všeho nejdříve bych se vrhla na tyto publikace a autory:

Malý princ - tuhle knížku už od střední školy odkládám a odkládám až jsem si řekla, že patří natolik k základní vzdělanosti, že jí prostě musím co nejdříve přečíst (rozumějme tedy - přečíst asi tak v horizontu tří let, dokud budu na mateřské dovolené). Aby mě to více motivovalo, hned včera jsem si jí koupila a demonstrativně postavila na stolek ke křeslu.

Jméno růže - prostě klasika. Navíc mi jí velmi doporučoval kamarád a já jí našla v antikvariátu za 50 korun, takže opět na mě juká z poličky a čeká až jí konečně otevřu. Nechápu jak taková milovnice knih a historie (záměrně píšu milovnice a ne znalkyně, protože do té mám hodně daleko, navíc zjištuji jak moc člověk zapomíná, když některé věci nepoužívá) má tuhle knihu ještě nepřečtenou - středověk, záhady, vraždy a mnišský klášter - no to přeci nejde nepřečíst.

Farma zvířat - trošku jiná sorta knih, než na které jsem zvyklá, ale někdy je velmi důležité udělat odbočku a začíst se do jiného žánru. Je to v podstatě taková psychohygiena.
Farma zvířat je opět klasický příběh, kde je fašistické Německo a válečné uspořádání světa přirovnáváno k farmě. Jednotlivé druhy zvířat tu představují konkrétní postavy (prasata jsou tu zástupci Němců, chudinky čuníci si to snad ani nezasloužili :) )

Letopisy Narnie - fantasy žánr plus velké zpopularizování díla díky filmovému zpracování. Fantasy knihy mám moc ráda, ale jsem vybíravá - Tolkien, Knaak, Paolini (jakž takž), Martin, Sapkowski... ano. Prachett nebo Scott ne-e.
Knížku už jsem koupila a mám jí zatím schovanou - chci jí dát dceři k Vánocům až jí bude víc, takže tahle knížka si asi ještě počká, ale už se na ní mooc těším.

A pak jsou tu autoři, od kterých bych toho chtěla přečíst víc a pořád je odsouvám pro nedostatek času nebo z jiných nevysvětlitelných důvodů.


Jiří Spěváček - mám doma 3 jeho knihy a nejsem schopná je prostě popadnout a zabořit do nich oči. Jiří Spěváček nepíše beletrii, ale literaturu faktu o naší krásné české historii - o Janu Lucemburském, Karlu IV., Václavu IV.... prostě mnou tolik milované období.

Bernard Cornwell - britský spisovatel historických románů, jeho knihy vypadají velmi lákavě. Četla jsem na něj nejedno dobré hodnocení a moc bych ho už chtěla číst. Napsal knihy z doby napoleonské (ale ty mě až tak nelákají), rozpracoval tématiku artušovské legendy a pak je tu sorta těch knih, po kterých prahnu - středověk. Patří mezi ně například knížka Azincourt nebo série Hledání svatého grálu.

Colleen McCullough - pro změnu australská spisovatelka a velká odbornice na historii starověkého Říma. Moc mě láká její sedmidílné dílo o dějinách Říma.

A jen tak zmínit bych chtěla ještě knihy od Františka Niedla, Františka Neužila a zbytek Ludmily Vaňkové. Všichni tito autoři píší (nejenom) historické knihy o českém středověku.

Když se tak dívám na tento článek, tak mě napadá, že kdybych všechny knížky vyskládala k sobě, tak se žádných strašidel pod postelí ani nemusím bát - pod postelí by už totiž nebylo žádné místo ba navíc celá postel by byla jen z knih.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 31. července 2015 v 13:47 | Reagovat

Moc pěkný článek. :) Momentálně, co se knížek týče, jim nevěnuji skoro žádný čas a to ten čas mám. Přece jen se stydím, když je má máma knihovnice.

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 2. srpna 2015 v 9:49 | Reagovat

Promiň, nečetla jsem celý článek z nedostatku času (třeba se vrátím), ale Jméno růže bych si také ráda přečetla a Malý princ je kouzelný - čteme s devítiletou dcerou - to je opravdu nádherná knížka, kde člověk stále nachází něco nového...

3 bichlicka bichlicka | Web | 4. srpna 2015 v 10:59 | Reagovat

[2]: Malý princ už je nachystááán na srpen :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama