O životě nestačí jen číst, ale musí se i žít...

25. září 2015 v 9:30 | Bichlička
Není to tak dávno, co jsem se zamýšlela nad tím, kolik času člověk stráví mezi stránkami knih. V mém případě to není nikterak velké číslo, protože kromě čtení mám na starost také dvě malé dcerušky, domácnost, psa, háčkování, malování, rodinu, přátele, a tak dále a tak dále. Někdy se mi stane, že pociťuji čtenářský deficit, ale když si uvědomím, že tento nedostatek je zapříčiněný tím, že dělám něco užitečného, nelituji toho.
Knihy miluju už dlouhá léta, ale postupem času jsem si uvědomila to, že nestačí jen číst a ostatní věci házet za hlavu, důležitější je žít tak, aby se o vás dalo i něco napsat. Nemusí to být přeci bestseller ale třeba jen článek na blog nebo dlouhý dopis kamarádce.
Vzhledem k tomu, že jsem někdy do knih maniak, musela jsem si ale sestavit pár pravidel, abych se nestatla asociálním barbarem a nezáživným sucharem. Někdy si je musím hodně moc připomínat, abych se ale od knížky odtrhla, a tak se s vámi o ně podělím.

1. Nečti ve chvíli, když na tebe mluví děti - nemá to cenu a hlavně přišla bych tím o jejich úctu. Aspoň tak mi to přijde a myslím, že je to tak správné. Knížky člověku neutečou, ale dětsví ano. Proto když je to možné, snažím se dětem maximálně věnovat a čtení si pak užít ve chvílích volna.

2. Koukej se věnovat partnerovi a nečti hned potom, co jste uložili děti - přiznám se, že tohle je pro mě hodně těžké. Ve chvíli, když obě cácorky usnou, nejraději bych skočila do křesla a otevřela knížku. Ale! V ten okamžik přijde muž a začne mi vyprávět, co dělal v práci, co ho za ten den potkalo a podobně. A tak to asi má být, a tak knížku vytahuji většinou až hodinu po usnutí (povětšinou pak už spí i muž :D )

3. Pokud si mám vybrat mezi návštěvou kamarádky, výletem, rodinnou procházkou versus knížkou, snažím se o skloubení obojího tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Co to znamená? S kamarádkou se pobavíme o tom, co čteme, na výlet vezmu vtipného průvodce, kterého přečtu všem v autě, na rodinné procházce sbíráme listí, šišky, šípky, kaštany, bezinky,... a doma buď lisujeme (listy opět v knihách) nebo vezmeme kuchařky a připravujeme domácí šťávy, kompoty nebo čajové směsi. Vždycky ale hraje kniha velkou úlohu a zároveň tím vzbuzuji lásku ke čtení i ve svých dětech.

4. A poslední a asi nejdůležitější zásada - život je tak krátký, a tak čti ve chvílích volna kdekoliv - ve frontě, v autobuse, během čekání na odvoz, když si děti hrajou,.... ale nesnažme se nahradit skutečné žití jen knihou.

To je asi to, co jsem chtěla napsat a za čím si stojím. Je pak mnohem hezčí, když si nejen z dovolené, ale třeba i z prostého dne, přivezu spoustu zážitků než "jen" další přečtenou knihu.
Takže čtěte, čtěte a čtěte, ale hlavně žijte, ať vás to jednou nemrzí :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 leani leani | Web | 25. září 2015 v 10:58 | Reagovat

tohle se dá aplikovat ale úúúplně na všechno, nejen na čtení :))

2 Bichlička Bichlička | Web | 25. září 2015 v 14:22 | Reagovat

[1]: to zaručeně, ale já uuuuuplne všechno nedělám ☺

3 slunecnyden slunecnyden | Web | 25. září 2015 v 17:11 | Reagovat

Moc hezky napsané! Určitě souhlasím! Moc ráda chodím na tvoje stránky. Přitom sama nic nečtu. Četla jsem hodně v dětství, ale jakmile jsem knihy vyměnila za ty odborné, už jsem se k obyčejné beletrii nevrátila. Už prostě nebyl čas a chuť. Ještě jsem tak četla nahlas něco dceři. Tak třeba si pak nějakou knížku podle tvých recenzí vyberu a zas se do ní začtu - třeba v dopravním prostředku.-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama