Moje nejen knižní září... <3

15. října 2015 v 21:15 | Bichlička |  KNIŽNÍ MĚSÍC
Září roku 2015 se mi nesmazatelně vryje do paměti. Nejen proto, že jsem zažila ten nejkrásnější den svého života (ano, zase to klišé), ale i proto, že jsem toho za jeden měsíc dost zažila, přečetla a sehnala. Pojďme tedy na to.

Knižní oddělení

Přečtené knihy:

Světe div se - splnila jsem svůj standard a mám opět přečteny 4 knihy. Ačkoliv Malý princ je knížečka velice úzká, přesto je to velmi závažná literatura.
Jsem na sebe pyšná, že jsem i v tom největším shonu dokázala najít čas i na čtení a zcela tak potvrzuji pravidlo, že když se chce, všechno jde.
Jak je mým zvykem, v obrazové části uvádím knížky v posloupnosti, jak jsem kterou přečetla, ale vyjádřím se k nim od nejhorší k nejlepší (dle mého subjektivního názoru samozřejmě)

Den trifidů - na mých oblíbených stránkách www.cbdb.cz se rozjíždí malý čtenářský kroužek, ve kterém se určí kniha, o níž se potom diskutuje a polemizuje. Na září padla řada na sci-fi žánr a byla vybrána právě tato kniha. Musím přiznat, že právě science fiction není můj šálek kávy, ale brala jsem to jako výzvu a s chutí se do ní pustila. Jenomže ona chuť mě rychle přešla... Více v recenzi zde, ale předem upozorňuji, že knížku jsem kladně nehodnotila ačkoliv je velmi oblíbená. Mě prostě nenadchla, a tak jí dávám bramborovou medaily (a sobě zlatou, že jsem jí zvládla přelouskat bez následků...... i když od té doby tak nějak s obavami pozoruji naší palmu :D ).
Bronzovou příčku bych přiřadila Danu Brownovi a jeho Ztracenému symbolu. Po Šifře mistra Leonarda se katapultoval mezi přední autory současnosti, ale mě tahle kniha až tak nenadchla. Recenze je již tady na stránkách, takže více informací tam. A teď trošku dilema - myslím, že srovnávat Malého prince s jakoukoliv jinou literaturou je zcestné. Nemůžu ohodnotit, která z posledních dvou knih byla ta nejlepší (nejčtivější, nejzajímavější,...), protože každá je úplně jiná. Malý princ se vymyká kategoriím. Určitě se ztotožňuji s těmi, kteří knížku nedoporučují číst dětem, protože si myslím, že dětská hlavička nepochopí tolik vnitřní moudrosti (navíc děti mají asi přeci jen raději dějovější knížky). Exuperyho dílko mě příjemně překvapilo. Brala jsem jako svojí povinnost dohnat tento rest a jsem za to ráda. Knížečka je velmi útlá, ale zároveň velmi čtivá (za jeden den se dá v poklidu přečíst i dvakrát) a naplněná filosofií a životními moudry. Po zaklapnutí poslední stránky jsem měla tak krásný pocit a zároveň radost z toho, že i když se někdy chovám neadekvátně svému věku, tak jsem si zachovala alespoň trošku dětské duše :) A to člověku udělá radost.
No a poslední knihou, která je prvo-druhá spolu s MP, je novinka od Jana Bauera - Císař táhne do války. Příjemné oddechové čtivo, na které jsem už recenzi opět zveřejnila tady + moje velká radost, protože se jednalo o můj historicky první recenzní výtisk od nakladatelství MOBA, za což znovu moc moc děkuji :-*

Knižní přírůstky:

Ale tohle bude velmi výživné oddělení. Bez mučení se přiznávám, že měsíc září je pro mě velmi velmi knižně plodný měsíc. Dohromady jsem za toto období nashromáždila neuvěřitelných 19 knih!!!!! Ale! - na mojí obhajobu(i když proč se omlouvat - jiní nakupují kabelky, boty, šaty, kosmetiku,.... já kupuji knihy :) ) "jen" pět knih jsem si musela zplatit, zbytek tvořily dárky, nebo čtenářský projekt.
Ve stručnosti: V naší městské knihovně se tento měsíc začal rozbíhat zajímavý projekt, který nese název "Čtenáři čtenářům". Podstatou je, že vezmete knihy, které už doma nechcete, nečetete je nebo z nějakého důvodu vám nejsou blízké (jsou třeba pozůstatkem po bývalém partnerovi :D nebo minulou špatnou koupí), donesete je do knihovny a tam se zařadí do speciální poličky. Udělá to takhle více čtenářů a vznikne zajímavý fond knih. Pak se samozřejmě stane, že přinesete například 9 knih (ano, já jich donesla 9) a domů si jich odnesete 15 (ne, tolik jsem jich neměla - jen 5 prosím :) ). A které jsem si konkrétně vybrala? Tak předně asi největší radost jsem měla z Jiráska - Skaláci a Proti všem. Nemůžu si pomoct, ale já toho pána vážně můžu. Je archaický, je hůře čitelný, o historické kvalitě se taky už spekuluje, ale já ho mám ráda i tak - znáte to "Když ho miluješ, není co řešit". Další úlovek je knížka Navzdory básník zpívá od Jarmily Loukotkové. Krásná čistá kniha o francouzském básníkovi Francoisovi Villonovi. Jako by mi někdo četl myšlenky, tak zrovna nedávno jsem přemýšlela nad svou středoškolskou četbou a říkala jsem si, že bych se ráda vrátila ke Karolíně Světlé a světe div se Kříž u potoka je můj a já se na něj už moc těším. Poslední knížka je pak Cézannův život. Trocha umění nikdy neškodí.
Z mojich krásných kulatých narozenin mi zbylo ještě dost darovacích poukázek, a tak jsem si za ně ještě dokoupila celkem 7 knih. Klasika Rozum a cit od Jane Austenové (asi moje nej romantika, které jsem schopná a zároveň se na ní i těším), Šogunova dcera - 17. díl japonské detektivky ze 17. století, to je prostě srdcovka, Madam X - knížka, která mě upoutala jako úplná novinka - viktoriánská doba, hlavní hrdinka porodní bába a jedno velké drama s tím spojené. Zvěrolékař v divočině - druhý díl Gambela, který mi nesměl doma chybět, Slovem a mečem - dílo, které mi od Ivanky Špičkové doma ještě chybělo. Ivana Š. je současná česká spisovatelka, která se zabývá historickými romány z období antiky - musím o ní napsat, že jsem nečekala, že v dnešní době ještě někdo na českém knižním trhu dokáže psát něco tak úžasného. Zamilovala jsem si jí hned po první knize a musela jí mít celou doma (celkem napsala zatím 4 knihy). Království na prodej - netřeba více mluvit, je to novinka od Ludmily Vaňkové a to je pro mě spisovatelka číslo jedna. A poslední knížka je tak trochu z jiného soudku. Chtěla jsem něco jiného, něco trhlého a zároveň trochu poučného, a tak jsem sáhla po knížce To jsem já, Anife - je to napůl cestopis, napůl kuchařka od známé prostořeké průšvihářky a potrhlice Anife Hassan Vyskočilové.
Zároveň, tak jak jsem psala výše, jsem dostala svou první recenzní knihu - Císař táhne do války.
A teď k samotným knihám, které bylo nutné zaplatit z mojí peněženčičky. Víc bláta! jooo na tuhle jsem se moc těšila- Je to spíše vzdělávací literatura pro rodiče malých dětí. Zabývá se důležitostí sepjetí rodiny, dětí a přírody. Vždyť co z těch capartů roste, když jen sedí u počítače nebo u televize? Myslím, že by si jí měl přečíst každý rodič (anebo si počkat na mojí recenzi, která snad v říjnu uvidí světlo světa :) ). Tajný deník Anny Boleynové - historie je prostě moje. Milenec lady Chatterleyové - v dnešní době Padesáti odstínů čehokoliv by se lidi divili, co bylo dříve považováno za skandální literaturu. Tuhle knížku jsem už četla, ale mám jí ráda pro její naturalismus, absenci vulgarity a přirozené pojetí sexuality - prostě proč v tom hledat vědu, že? A poslední dvě knížky jsou dva díly Prorodní báby - Tajemství porodní báby a Osudy porodní báby.

Co mě zaujalo:

Krom toho, že jsem pilně nakupovala, četla a pracovala (a taky se bavila a vdávala samozřejmě), jsem v září pokukovala i po zajímavých novinkách. Zaujalo mě jich více, ale tyhle čtyři mě oslovily asi nej.
Vedle tří dějových románů mě pobavila Kuchařka pro supertátu. Měla jsem možnost si jí i prolistovat a musím říct, že kolikrát by podobné recepty nezvládla ani supermaminka. Takže Ježíšek možná zauvažuje :D kromě téhle kuchařky jsem viděla i jiné (jako například Markéta vaří Rettigovou, ale tak nějak mám Rettigovou zafixovanou jako docela tučné domácí vařeníčko. No možná se na to mrknu, ale ve chvíli, kdy se už i druhařadé herečky pouští do kuchařek, je někde asi nějaká chyba).
Bestseller Jsou světla, která nevidíme asi nemusím představovat. Ale heslovitě snad jen - druhá světová válka a jedna slepá dívka, na straně druhé člen Hitlerjungend, který chce přijít na kloub všem záhadám a změnit osud, který mu byl předurčen. Co se může stát, když se jejich životy protnou? Co já vím, ještě jsem to nečetla, ale zajímavé to je :)
Teď už tě vidím by měl být spíš román pro ženy - o lásce a divokosti, ale zároveň i o tom, jak se musí člověk smířit s nemocí, která vám zahsne všechna světla. Tématika slepoty mě zajímá i vzhledem k tomu, že si na očích jako velká čtenářka moc zakládám (dokonce jsem se rozhodla učit se i Braillovo písmo, jeden nikdy neví).
To je život!Chce to taky nějakou odpočinkovku a podle všeho by právě tato knížka mohla být úsměvnou satirou o životě nad Seinou :)

Neknižní oddělení

Dočesná 4.9.-5.9.2015

Uffff, tak tohle byl náročný prodloužený víkend. Už 58 let se u nás v Žatci koná velká slavnost chmele a piva (troufám si říct, že největší v republice), která je spojená se spoustou piva, jídla, dobrou hudbou a zábavou. Jako jedna z organizátorek se tomuto festivalu prostě nemůžu vyhnout, a tak jsem už pět měsícu předem řešila rozmístění stánků, smlouvy s pivovary a technické detaily menšího nebo většího formátu. Nakonec se vše krásně vyvedlo - dohromady se nám sešlo cca 40 pivovarů z různých koutů republiky (+ jeden japonský a jeden německý), přes 120 ostatních stánků a na desítky různých kapel - mezi nimi například Anna K, Stromboli, Arakain, Eddie Stoilow, Horkýže Slíže, Dymytry, Dasha atd.
Dávat sem fotky mi přijde zbytečné, a tak sem odkážu alespoň na oficiální stránky:

Náš krásný den D - 12.9.2015

Už je to tak. Odzvonilo Dočesné a my se týden na to rozhodli se vzít. Byl to ten nejkrásnější den - sluníčko svítilo, všechno klaplo na jedničku, družičky byly úžasné, nic se nerozbilo (krom toho rozflákaného talíře před hostinou) a zábava byla prostě na jedničku. Co víc si přát? Snad jen, aby celé následující manželství bylo také takové.
Jen jako vychytávky zmiňuji knižní detaily i během svatby - ze starých knih a krabice jsem vytvořila naše iniciály, které byly krásnou prorietkou na focení; svatební knihu už jsem tu ukazovala v jiném článečku a jednu knihu jsem si vzala s sebou i na neformální focení na záahrádce před restaurací.
Na závěr - všem nevěstám bych přála, aby se jim jejich svatební den líbil tak, jako nám :) Bylo to jedinečné.

Trocha vtipu neuškodí - aneb hrátky s našimi knižními rekvizitami ze starých knih

A trochu vážných a milých s těmi nejdůležitějšími :-*



Svatební cesta 26.9.-28.9.

Brno! Ať žije Brno! Zamilovala jsem se do něj na první pohled a vůbec mi nevadí, že naším původním cílem svatební cesty měla být Vídeň. Díky našim milým imigrantům jsme neměli šanci projet hranice s přestřiženými občankami, a tak jsme se rozhodli pro moravskou metropoli. Užili jsme si tu krásné tři dny plné procházek, dobrého jídla, zábavy i památek. Dokonce jsme se skoro sešli i s jedním milým kolegou čtenářem - příště se už i poznáme :D
A ani tady jsem nezahálela a knížky Milenec lady Chatterleyové a dva díly Porodní báby jsou zakoupené právě v Levných knihách v Brně. Pár foteček pro dokumentaci neuškodí.


Na příští měsíc vám chystám první fotovideo z instagramového projektu, kterého jsem se účastnila, tak snad se povede i to :)
Hezký podzim všem.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moreanne Moreanne | E-mail | Web | 18. října 2015 v 14:24 | Reagovat

Ahoj, téda, vy jste byli na svatební cestě u nás v Brnisku? Tak to jsem moc ráda, že se vám tu líbilo :-) A ty fotky ze svatby jsou nádherné, musel to být opravdu nezapomenutelný den :-)

2 bichlicka bichlicka | Web | 20. října 2015 v 12:35 | Reagovat

[1]: Děkujeeem. Já ani nevěděla, že jsi z Brna :D ale máte to tam krááásné ;) určitě se zase někdy vrátíme

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama