Děti a literatura

21. ledna 2016 v 9:48 | Bichlička |  KNIŽNÍ VYKECÁVAČKA
Tento článek pro vás asi nebude překvapením hlavně proto, že jsem ho uvedla už v minulé vykecávačce :) Přemýšlela jsem nad ním delší dobu a napadla mě jedna zásadní otázka: Čtou vůbec děti? anebo ještě lepší: Co dělat, aby četli?

Tohle téma mě zajímá dvojnásobně už jen proto, že sama jsem maminka a velká čtenářka. Ono se snadno řekne, že děti nečtou, že je více láká televize, playstation, počítač,... Ale není to i tím, že děti vidí, co je v domácnosti střediskem zájmu? Neokoukají od nás spíš naše vzorce chování? Je u nás jako modla televize přímo uprostřed obývacího pokoje nebo si uděláme i čas na knížku?
Myslím, že odpovědět si musí každý sám a hlavně každý sám může vzít knížku a číst dětem příběhy, které neodkouká v žádné filmové pohádce - ty příběhy jim totiž dokreslí jejich fantazie.

K praktické části tohoto článku - jak vést děti ke čtení. Je to trošku složitější a hlavně časově (a finančně) náročnější, ale stojí to za to. Hlavně chci upřesnit, že nejsem vystudovaný pedagog, psycholog ani nic podobného a můj článek se opírá o mojí zkušenost, se kterou se chci pouze podělit. Možná to nezabírá na všechny děti, ale u nás ano, tak proč vám o tom nenapsat.

1. Ještě než jsme začali předčítat skutečné pohádky, nechávala jsem maličkou nahlížet do knížek. Ve chvíli, kdy začala objevovat taje chůze po vlastních a svoje dovedné ručičky, obrnila jsem se trpělivostí a nechala malou, aby se seznamovala s knihami. Musím říct, že jsem se bála o některé své dražší knížky, ale věřím tomu, že pod dohledem dokážete děti vychovat a ukočírovat. Přijde mi, že čím víc zakazujete dětem určité činnosti nebo určité předměty, tím víc je lákají. A tak, když si malá vybrala jako objekt své touhy Gombricha nebo Pijoána, sedla jsem si k ní a raději jsme si prohlížely společně. Postupem času si děti sami vyberou knihy, které se jim líbí a teď už i druhá cácorka ví, kde jsou její leporela a literatura plná obrázků určená právě pro ní. První rada tedy zní - Nechte dětem knihy na dosah. Ať si zvyknou, že je používáme (ale nejen jako zarážku mezi dveře ;) )

2. Začněte předčítat včas. Každé děťátko si samo řekne, kdy ho něco baví a kdy ne. V chytrém článku jsem četla, že by se mělo dětem předčítat od tří let věku asi tak 20 minut denně. Johanka vyžadovala čtení před spinkáním od dvou let a čteme každý den. Ale i menší děti si rády čtou - začněte přiměřeně věku - básničky, říkanky, krátké písničky doplněné specifickými pohyby - však to znáte Paci, paci,.... Vařila myšička..... Skáče žába po blátě... :D

3. Když už jsme začaly číst, snažila jsem se držet toho, že si sama dcera řekne, co chce číst. Měli jsme období Pejska a kočičky, které jsem asi dva měsíce četly pořád dokola. Pak jsem začínala mít lehce alergii na Vosu hrnčířku z Příběhů včelích medvídků. Ale snažila jsem se vytrvat (i když někdy s remcáním)a četlo se dál. Teď už chodíme do knihovny a malá si sama řekne - že chce něco o vodnících, o dracích nebo rovnou Zlatovlásku. Asi bychom se měli vyvarovat tomu, abychom děckám vnucovali naší oblíbenou knížku, když oni jí nechtějí (takhle si pamatuji, že mi maminka neustále vychvalovala Barunku. Po letech jsem se rozhodla, že si její oblíbenou dětskou knihu přečtu, ale povím vám, byl to šok - číst Johance o tom, že lidé jsou v zajetí bludů, když jdou do kostela a že Barunčina maminka šije košile pro kapitalistu, to bylo silné kafe. Ve zkratce řečeno - nedočetla jsem to, ale ono asi za vše mluví i to, že autorem je Antonín Zápotocký. Holt časy se mění.)

4. Dávejte dítěti vzor v sobě. To je vlastně to, co jsem psala v samém úvodu. Nechte se sami vidět s knížkou. Když dítě uvidí, že netrávíte věškerý svůj volný čas u televize nebo u počítače, ale s literaturou, taky je to zaujme.
Navíc jeden příběh ze života - Johanka někdy chce, abych jí předčítala i knížky, které zrovna čtu já nebo abych jí aspoň vyprávěla, o čem kniha je. Pak je problém ten, že když si moje sestra chtěla vypůjčit Madame Picasso, Johanka naběhla a volá: "Ale teto, to je smutná knížka. Madame Picasso nakonec umře!!!" No a pointa je v tahu :D

5. Podporujte, povzbuzujte. Jestli jste četli mojí předchozí první dětskou recenzi, tak jste určitě viděli, že vedle čtení se snažíme s knížkou i dál pracovat. Třeba i tak, že když dočteme, tak malujeme na dané téma obrázky, tvoříme koláže, apod. Co u nás dlouho vedlo byly koláže z nákupních letáků - už jsem vám psala, že Johanka milovala Pejska a kočičku. A její oblíbený díl byl ten Jak vařili dort. A takhle jsme se u toho vyřádili. Jednu dobu obrázek maličká brala i k babičkám a ukazovala ho všem, takže už je značně pomuchlaný, ale na to, že jsou mu skoro dva roky, vypadá stále dobře. Určitě takových nápadů vymyslíte hafo.


Obkreslovala jsem z knížky třeba fixou předlohu Káti a Škubánka a Johanka je vybarvovala, tvořili jsme draka z party tácku, malovali jsme prsťákama,....

6. Debatujte. To mluví asi za vše. Nejen, že utužujete vztah mezi sebou, ale rozvíjíte tím myšlenkový vývoj dítěte a zároveň mu doplňujete slovní zásobu. Ptejte se na různé otázky třeba před tím, než začnete malovat (asi není nejvhodnější debatovat před spinkáním, protože vám dítě buď usne nebo se naopak nabudí a nechce zalehnout). My debatujeme třeba u snídaně, před tvořením nebo když jde mladší dcerka spinkat a starší si chce povídat. Samozřejmě v tomto bodě hraje důležitou roli věk dítěte - u nás se osvědčil třetí rok, v tu chvíli se malá nastartovala a mele od rána do večera :D (nedělám si legraci - kdo Johanku zná, tak ví, že ona vážně pořád povídá :D )

7. Blbněte a objevujte. Zkoušeli jste někdy číst na zvláštních místech? Nebo s knížkou blbnout? Je to super zábava, to mi věřte. Čtěte třeba dětem ve stanu, s baterkou pod jednou peřinou, venku pod stromem nebo si uspořádejte domácí piknik s knížkou :) Fantazii se meze nekladou.
A navíc při čtení měňte hlasy, dělejte grimasy, společně se smějte - no která máma není tak trochu hérečka, že?
Když je řeč o objevování a pokud máte doma malého chlapáka, nezapomeňte zapojit i tatínky. Aby vám jednou klucí neřekli, že čtení je jen pro holky ;)

8. Naše letošní novinka, kterou jsme se nechali inspirovat na serveru www.celeceskoctedetem.cz - čtecí housenka. Je to jednoduché, ale motivační a vtipné. Na velkou čtvrtku namalujete kolečka do tvaru housenky a za každou přečtenou dětskou knížku vlepíte do jednoho housenčího článku papírek s názvem knížky anebo pro fajnšmekry - vytištěný malý obrázek skutečné knihy. Navíc výroba housenky je zábava i pro dětičky :)


Doufám, že se vám článek líbil a že i vy si najdete čas na to, číst dětem. Určitě se to vyplatí.
Pokud byste měli zájem, inspirujte se třeba i konkrétními knížkami ze "Zlatého fondu".
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tojaheva Tojaheva | E-mail | 21. ledna 2016 v 14:06 | Reagovat

Velmi krásný článek a rozhodně hodně motivační. Sama se momentálně připravuji na mimčo, takže ještě mám trochu času sbírat inspiraci, jak pak vyplnit čas s dětmi :)

2 Bichlička Bichlička | Web | 21. ledna 2016 v 14:25 | Reagovat

[1]: moc děkuji za pochvalu :-) a pokud jsem to dobře pochopila, tak gratuluji k malému čtenáři na cestě :-) uvidíš , ze čtení dětem dává knihám úplně jiný rozměr a z tebe se rázem stane kouzelnice a divadelnice v jednom :-)

3 Olivka Olivka | 22. ledna 2016 v 20:55 | Reagovat

Opravdu povedený článek. Mám dcerku 2 roky a 3 měsíce, moje knížky, které mám na poličce na gauči si vybírala už před rokem, mám z té doby fotky, jak sedí na pohovce obložená knížkami a jednu si "čte". Teď čteme vždy přes spaním, máme u postele hromadu knížek, takže si jich před spaním projdeme víc. No a vrcholný zážitek tohoto týdne bylo, když si sedla vedle ležícího psa v pelíšku, v ruce knížku, položila ji před psa a začala mu ukazovat obrázky. Takže možná se u nás na čtení dá ještě pes:D

4 bichlicka bichlicka | Web | 23. ledna 2016 v 13:54 | Reagovat

[3]: To je hodná dceruška - naše mladší (15 měsíců) s oblibou psa šmejká leporelem po hlavě :D tak nevím, jestli v něm vzbudí lásku ke knihám :D

5 bc bc | Web | 27. ledna 2016 v 22:04 | Reagovat

skvely clanok. rodinna tradicia sa u ani nas nezaprie =)
ale obcas mam problem s vnucovanim knih. hlavne ked si mala vyberie v knihovne nejaku ozaj prisernu knihu. to si musim hryzt do jazyka a nechat jej vyber skutocne na nej samej =)

6 Bichlička Bichlička | Web | 28. ledna 2016 v 19:57 | Reagovat

[5]: moc děkuji za krásný komentář. No někdy je to boj, ale co bychom neudělali pro jejich šťastná očka :-) mimochodem úžasný blog - urco si tě dám do oblíbených ;-)

7 Viki Viki | Web | 29. ledna 2016 v 18:32 | Reagovat

Výborný článok. A áno, čím skôr sa začne s knižkami, tým lepšie. Ideálne hneď, hovoria tak mnohé výskumy, aj keď dietko ešte ani nevie, že knižka je knižka.
Vďaka za článok ešte raz!

8 Bichlička Bichlička | Web | 29. ledna 2016 v 23:20 | Reagovat

[7]: Ja míč děkuji za krásná slova. Věřím tomu, ze čas s knihou a dětmi je ten nejkrásnější a nejdůležitější :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama