Jak je možné číst "tolik" knih...?

14. ledna 2016 v 9:24 | Bichlička |  KNIŽNÍ VYKECÁVAČKA
Je tu čtvrtek (teda aspoň doufám) a to znamená další Knižní vykecávačku.
Spousta lidí se mě ptá, jak je možné zkloubit dvě děti, manžela, domácnost a knihy? Vždyť to přeci nejde zvládnout? Nebo snad ano?
Myslím, že jsem příkladem toho, že to jde i bez toho, abych zanedbávala svoje ratolesti anebo měla doma svinčík. Chce to prostě jen dobrou organizaci a odhodlání.... a lásku ke knihám, která vám nedovolí přestat :)

Chtěla jsem se tudíž tímto článkem podělit o pár nápadů, typů, jak všechno stíhat a zvládat s přehledem :)
Tak můžeme?

1. Mít dvě malé děti rozhodně není na škodu věci, naopak je to výzva. Oblíbená část našeho rituálu je uspávání. A tady se hned naskytují dvě možnosti knižního vyžití - s roční holčičkou stačí, když si vedle ní na půl hodinku lehnu a držím jí za ručičku. Ona se uklidní a usne. A proč právě tu půlhodinku zahálky nestrávit ve společnosti knihy? V létě, když je větší světlo, jsem brala papírovou knížku a vedle Bětušky si četla, v zimě, když je světla poskrovnu, nasadím sluchátka a poslouchám audioknihy. Přišla jsem jim na chuť až díky uspávání, ale beru to jako další krok vpřed - a navíc si naposlouchám i knížky, které bych za normálních okolností nezvládla číst (protože můj seznam knih je snad kilometrový)
- druhá alternativa je se starší dcerkou - tady už před spaním rovnou čteme dětské knížky. Možná to někomu nepřijde tak přitažlivé, ale změna žánru vám jen prospěje a navíc vychováváte si doma další čtenáře, tak vzhůru do toho. Dobrá dětská knížka je kolikrát lepší než braková literatura ;)

2. Více toho ale přečtu během odpoledního odpočinku - Bětuška spinká, Johanka odpočívá a já mám tak cca 45 minut na čtení. K tomuto bodu se váže další poznámka - kdy vařím a uklízím? Odpověď je jednoduchá - za poklusu stále a pořád. Úklid, vaření oběda, ale i pečení zvládám ve chvíli, kdy jsou děti vzhůru. Buď se sami zapojí, nebo si zahrají. Ve chvíli, když udržujete jakýs takýs pořád pravidelně, jde to zvládnout. Takže dopoledne navaříme, poklidíme, vyjdeme si na vycházku, naobědváme se a pak holky tradá do pelíšku a já tradá s knížkou do křesla :)

3. Kamkoliv jdu, mám v kabelce drobnou knihu - nejraději povídky, básně (no, ty tedy moc nepreferuji, ale z nouze ctnost... znáte to) nebo drobné literární skvosty (třeba jsem takhle přečetla Malého prince). Když se mi stane, že si měním kabelky a zapomenu vyměnit i jejich obsah, mám naštěstí internet v mobilu, a tak když mám prodlevy, čtu si recenze, články nebo diskuze na oblíbených serverech.

4. K bodu tři se váže rovnou bod tento. Čekání! Neustále se stává, že někde čekáte - u doktora, na poště, ve frontách, v autě, čekáte na nedochvilného kamaráda/kolegu/šéfa,... a já prostě nesnáším, když mám jen stát a koukat do zdi. Takže mi nezbývá než vytáhnout knihu (kterou mám přeci stále u sebe) nebo meditovat nad nesmrtelností brouka (ale já přeci nesnáším hmyz!). Takže čekání = jupííííí čas na knížku.
Trochu těžší podmínky nám nabízí čekání s dětmi - ale tam to řeším s přehledem - čtu nahlas :D minule jsme si například na poště nahlas četli čínské básně.

5. Vaření je další krásná výzva. Spousta dobrého jídla se dělá delší dobu a potřebuje dohled (palačinky, lívance, bramboráky, řízky, klobásky,...) a proto je přeci zcela jasné, že musím stát u sporáku. A jak jinak než s knihou?? Tohle je moje oblíbená dvojčinnost a dokonce jsem za ní nakonec i pochválená, tak proč ne?


6. A asi poslední a nejsnazší cesta ke knížce - čtu večer, když děti spí, domácnost je poklizená a manžel spokojeně usazený. Většinou jsou u nás možné tři scénáře:
a) dávají pěkný film - jsem jedním z mála lidí, kteří mají rádi filmy s reklamami. Naskočí reklama, mě naskočí ovladačka do ruky, vypnu zvuk a přečtu si během těch trapných deseti minut třeba i tři stránky
b) dávají film, který mě nebaví - špunty do uší vše vyřeší. Koupila jsem si je v naší městské knihovně a svůj účel plní. Manžel je rád, že sedím vedle něj a nestraním se ho a já jsem ráda, že si můžu číst a navíc se i tulit.
c) zahraju si na ideální partnerku a navrhnu muži, zda si nechce zahrát Vietkong nebo Mafii - manžel si vesele střílí po všem živém a já mám totální klid na čtení. Slast.

Tak to by bylo. Asi takhle to tedy u nás funguje, ale samozřejmě ne vždy. Někdy mám chuť na změnu, a tak u televize třeba háčkuji nebo maluji obrazy (konečně jsem se k nim vrátila), během odpoledního spinkání si ráda zacvičím, jdu si večer zaběhat nebo prostě jen tak lenoším, jako asi každý. Nejsem přeci stroj, ale věřím tomu, že když děláte něco, co vás baví, pak si vždy najdete čas. Je přeci jedno jestli pletete svetry, pečete domácí chleba (mimochodem super věc), lepíte modely letadýlek nebo si čtete knížku - důležité je, že děláte to, co vás naplňuje. A k tomu vám přeju mnoho klidu a trpělivé protějšky :)
Tak zase za týden a tentokrát můžu prozradit, že téma bude: Děti a literatura ;)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rozesivacka Rozesivacka | E-mail | Web | 14. ledna 2016 v 22:56 | Reagovat

To je článek, který bych mohla podepsat :) Ale konkrétně:
1) Uspávání - taky si už užívám dětské knížky. Některé jsou vážně skvělé. Audioknihám jsem na chuť nepřišla, ale možná jim dám ještě šanci u uspávání mladšího. Mám ale obavu, že už pak nevstanu. Hrozně mě uspávají.
2)Přesně, to je taky doba, kdy něco načtu.
5)Tak na to bych si netroufla. Myslím, že by to bylo na mě už moc činností najednou.
Jinak s tím úklidem a vařením. Taky dělám všechno s dětmi. Často je to tedy o nervy, ale většinou zábava. Honí vysavač nebo mop, starší pomáhá vařit, myje skříňku... Ať taky vidí, že se samo neuvaří a neuklidí :) Mladší je ještě většinou v šátku, tak to jde, ale začínají krušnější časy.
Jinak se těším na téma Děti a literatura, nesouvisí to náhodou s bannerem Celé česko čte dětem, co máš v levém sloupci? :) Dnes jsem taky fotila nějaké oblíbené dětské knížky od nás, tak časem snad něco napíšu.

2 Evka Evka | E-mail | Web | 15. ledna 2016 v 11:09 | Reagovat

Ja síce ešte deti nemám, ale už raz som skúšala čítať pri varení. Začítať sa som nemala problém, len keby mi tie zemiaky neboli vykypeli :D :D Veľmi fajn článok, aj tak Ťa obdivujem, že to pri dvoch ratolestiach, manželovi a domácnosti stíhaš :)

3 Veronika V. Veronika V. | 15. ledna 2016 v 13:55 | Reagovat

No bod 6C u nás taky funguje - to mě pobavilo :-D

4 bichlicka bichlicka | Web | 15. ledna 2016 v 18:53 | Reagovat

[1]: Já si myslím, že takhle to většinou musí praktikovat většina maminek čtenářek :) a řeknu ti, ty máš očko - příští článek jsem si připravovala už asi měsíc a napadlo mě zabrousit i na stránky Česko čte dětem - a šup je z toho spolupráce :)

5 bichlicka bichlicka | Web | 15. ledna 2016 v 18:54 | Reagovat

[2]: Vaření v nouzi vypiluješ :D a aspoň už budeš mít pak natrénováno na dětičky, když máš doma takový poklad :D děkuji ti opět moc za návštěvu

[3]: 6c je srdcovka, Veru :D :D

6 Zdebra Zdebra | Web | 17. ledna 2016 v 14:05 | Reagovat

Když si to člověk umí zorganizovat, tak jde všechno. Jen se musí chtít a ne se vymlouvat, že není čas. To slyším často, že lidi na něco nemají čas. Místo toho, aby řekli, že se jim nechce, se vymlouvají na čas.
Dětské knížky mám ráda doteď. :D
Já většinou chodím s batohem, takže tam nemám problém si dát i nějakou silnější knížku. Akorát mě štve, že je ráno ještě tma, když jedu autobusem a večer to samé.
Při čekání na poště jsem si ještě nečetla, ale uvažuju, že to někdy zkusím. Jenže když je tam moc lidí, tak radši čekám venku nebo na chodbě.
U vaření jsem ještě nezkoušela číst.
Během reklam si taky čtu. Akorát někdy i se zvukem, ale v hlavě si ten zvuk někdy i umím vypnout. :D
Večer se čte nejlíp. :)

7 bichlicka bichlicka | Web | 24. ledna 2016 v 20:13 | Reagovat

[6]: Děkuji za krásný komentář - a ano - nejdůležitější je organizace a vůle. Bez nich to prostě nejde :)

8 Eduard Nud Eduard Nud | 15. června 2016 v 16:50 | Reagovat

Všeho moc škodí. V nejlepším přestat. Vždyť knihy se nečtou proto, abychom je četli, a už vůbec ne, abychom jich přečetli hodně. Čteme je proto, abychom jim rozuměli.

9 Bichlička Bichlička | 15. června 2016 v 17:09 | Reagovat

[8]: Zaručeně. Nečtu knihy jako na běžícím páse, ale když vás knížka polapí, nechcete jí číst stále a stále až do poslední stránky? A jak to dělat, když nás od toho stále něco odpoutává - ať už je to domácnost nebo zapnutá televize? Tenhle článek je o mě, o tom, jak využívám každou chvilku já a určitě to nemůže vyhovovat všem :)
I tak děkuji, že jste si článek přečetl a reagoval na něj, protože i negativní názor je názor :)

10 Marika Marika | 23. listopadu 2016 v 8:39 | Reagovat

Přečtěte si malý pražský erotikon, bezva knížka-

http://nakladatelstvi-bourdon.cz/produkt/maly-prazsky-erotikon/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama