Příliš mnoho Humbooku pro nic? Ale neeee

22. října 2016 v 13:40 | Bichlička |  KNIŽNÍ VYKECÁVAČKA
Ahoj všem příznivcům blogu, knih a milých festivalů.
Své články o Humbooku už asi všichni blogeři napsali, publikovali a rozplývali se nebo naopak kritizovali nedostatky v takovém množství, že s ničím novým přijít nemůže nikdo.
Ale to ani není mým úmyslem. Chci jen teď, přesně týden po akci, napsat pár slov a mých osobních zkušeností + opodstatnit proč publikuji až nyní a ne jako většina (opodstatnění, že nechci být jako většina asi neprojde :D )

Tak tedy: Humbook byl první ročník festivalu young adult literatury a tudíž by se mohlo zdát, že můj ročník tam nemá co pohledávat. Taky jsem si to myslela hned od začátku, ale na mou obranu - nejela jsem tam moc dobrovolně (i když jsem nakonec moc ráda, že jsem se dokopala), ale z pověření knihodárce - serveru www.cbdb.cz.
Nejprve jsem svolila s účastí s tím, že natočím krátký materiál na reportáž a budu se cítit děsně důležitě jako velká novinářka nebo tak něco. Jenže nakonec to vypadalo tak, že nejen, že pojedu do Prahy busem a budu doufat, že se cestou neztratím, ale budu muset udělat rozhovor s dvěma účastníky festivalu - s Míšou Burdovou (na to jsem se docela i těšila, přeci jen je to sympatická a hlavně česky mluvící autorka)



a pak (můj ty světe) se samotným Christopherem Paolinim - tady byl kámen úrazu, protože já, ač se to nezdá, jsem stydlín největší a mluvit s autorem, kterého jsem zbožňovala v době vysokoškolských studií, se zdálo jako nepřekonatelný problém!

Vzdorovala jsem dlouho, snažila se najít tisíc a jednu výmluvu a dokonce i na samotném Humbooku jsem byla odhodlaná Paoliniho "zazdít" a vzdát to. Jenže jak to tak bývá - náhoda zasáhla a když jsem šla dělat rozhovor s Míšou, seděl "Eragon" dva metry od nás.....
Takže tak jako tak by mi to nedalo a jsem ráda, že jsem se neukázala jako srab! :-)


No jen řekněte sami - komu se jen tak podaří mluvit s velkým Drakobijcem :D

Celkové dojmy:

do háje, to bylo maličké :D Po zkušenosti se Světem knih jsem očekávala grandiózní projekt, s velkým prodejem young adult knih a sálem pro tisíce lidí, ale opak byl pravdou - místo bylo maličké, prostoru poskrovnu, sál vydýchaný. Jenže! - ono to všechno mělo své kouzlo. Nejde přeci o to, aby se tu prodalo stovky a miliony výtisků, ani o stánky a kdo ví co všechno; jde o to, že se tu sešli lidé, kteří chtěli trochu komorněji potkat své oblíbené autory, poslouchat jejich projev a zkusit se i zapojit. Mohli jste se podívat na několik workshopů (ale museli jste být dostatečně rychlý, protože kapacita byla opět omezená). I tvořivost jste si mohli promrskat a zjistit, že dnešní generace ani neumí psát na psacím stroji (fuj tajbl, a to jsem ještě do konce střední na stroji psala všechny seminárky - jsem stařena :D )
Takže v podstatě - malé, občas vydýchané, ale přátelské, milé a velmi velmi sympatické!!!!
Na ten můj reportážní patvar se můžete také podívat, ale prosím brát ohled na mé omezené možnosti i schopnosti :D



Takže závěrem: moc děkuji pořadatelům, kteří se s tím se ctí poprali; překladatelům, kteří byli tak hodní a nepoprali se se mnou i týmu ČBDB, kteří mě jednak dokopali k neskutečnému výkonu a jednak mi dělali tu nejlepší společnost (děkuji Verunko :-* a jsem ráda, že jsem mohla potkat i Terez)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ailin Ailin | Web | 22. října 2016 v 20:12 | Reagovat

Ááááá, Paolini! Ten den byl pro mě naprosto nezapomenutelný. A moc Ti závidím (v dobrém), že jsi s ním mohla dělat rozhovor! :) Přeci jenom, při autogramiádě to byl takový mžik, že jsem si ho nestihla ani pořádně užít :D.

2 Jana Jana | Web | 22. října 2016 v 20:54 | Reagovat

Urcite to byl uzasny zazitek Verunko a jde videt, ze jsi si to tam pekne uzila :-)Pa, pa zdravi Jana :-)

3 Moreanne Moreanne | E-mail | Web | 23. října 2016 v 17:28 | Reagovat

Článek čtu až teď, a to z jednoho prostého důvodu - až teď jsem dopsala ten svůj, tak jsem se nechtěla opakovat a opisovat :D Bylo mi ctí tě doprovázet a ruku na srdce, bez tebe bych se k Paolinimu nedostala, takže to bylo samozřejmě z mé strany z čistě zištných důvodů, jak jinak :D

4 bichlicka bichlicka | Web | 24. října 2016 v 13:39 | Reagovat

[1]: Já jsem si moc nezáviděla :D byla jsem nervózní jako pes. Ale zpětně jsem neskutečně šťastná, že jsem to zvládla a neutekla.

[2]: Ahoj Jani, ano bylo to perfektní, i když dost nervově vypjaté :D posíláme pozdravy

[3]: Zcela nezištně jsi mě ještě vydírala, na to nezappomeň :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama