Vlčí ostrov - příliš očekávaná samota

25. ledna 2017 v 20:33 | Bichlička |  RECENZE KNIH
autor: Lajla Rolstadová
vydal: Kniha Zlín
rok vydání: 2016

Oficiální anotace: Lékař jí kdysi říkal, že musí brát léky a vést bezpečný a předvídatelný život, aby svou nemoc dokázala zvládat. Lajla Rolstadová se však rozhodne pro pravý opak - žít nezávisle na cizí pomoci i na lécích. Odlétá do Kanady a následující měsíce tráví uprostřed divočiny nebo na cestách, mezi lidmi dobrovolně žijícími na okraji společnosti v odlehlých oblastech, či se samorosty a podivíny, s nimiž se náhodně potkává - ať už jsou to pěstitelé marihuany, lovci, kovbojové, hippies, dobrodruzi či léčitelé. Navazuje hluboká přátelství, prožívá nesmělou lásku, ale především poznává sebe samu, své touhy i obavy, a učí se žít v souladu s přírodou. Kerouac v sukních po šedesáti letech?
Autobiografický román Vlčí ostrov dokumentuje spisovatelčin život na kanadském ostrově, několikaměsíční cestování autem Amerikou a téměř meditativní přezimování v chatě kanadských přátel. Autorka líčí tato období překvapivě prostým a upřímným stylem a nenechává čtenáře na pochybách, že všechno, co čtou, je ničím nezkreslená pravda.

O knížce Vlčí ostrov jsem se dočetla ještě před jejím vydáním, mám za to, že v edičním plánu Knihy Zlín, a hned jsem si jí poznamenala do diáře s třemi velkými tučnými vykřičníky. Potulování se po odlehlých krajích, život osamotě v kanadském srubu, příroda, krajina, kontemplace a meditace,.... No znělo to nádherně (obzvlášť když si představím, že naprosté ticho jsem nezažila už asi šest let :D ).
Hlavní hrdinka a autorka v jedné osobě se po přestálých psychických problémech rozhodla pro velmi netradiční způsob léčby - spláchne léky do záchoda a nechá se "naverbovat" jako správcová do odlehlého kanadského kraje. Opustí své rodné Norsko s batohem a jede. Jen tak! Nepřijde vám to zvláštní? Nesmírně odvážné, bláznivé, nedomyšlené, praštěné,.. ale přes to přese všechno - záviděníhodné. Sama za sebe vím, že na podobnou expedici jsem až moc velký posera a nedokázala bych se totálně odříznout od všech známých, od rodiny a navyklého stylu života, a tak jsem se rozhodla, že si o tom alespoň přečtu.

První překvapení pro mě bylo, že se Lajla nevydala do úplné samoty (ano, to jsem si zprvu myslela - jen les a jedna odvážná žena). V okruhu jedné hodiny chůze se kolem ní vyskytovalo pár dalších přírodních šílenců, kteří se živili dřevorubectvím, lovem nebo hippies mánií :-)
Tahle knížka dává člověku nahlédnout na svět z trochu jiné perspektivy. Vždyť kolikrát se jen tak zastavíme a sledujeme let poštolky (pokud jste z města, pak doplňte jiného opeřence - třeba kosáka - ale posuďte samy, to nezní moc vznešeně, že?). Na můj vkus jsem čekala i trochu větší mudrování nad smyslem života, nad osobním rozjímáním a možná trochu tím šamanských animálním vytržením. Ale tam se autorka pozdržela trochu zpět. Její život byl naplněn fyzickou prací, četbou a snahou o zajištění si základních potřeb - a takový jednoduchý život se možná někomu může zdát už sám o sobě hodně animální.


Knížka se mi líbila, bez pochyby ano, ale nejsem si jistá, zda bych se jí nechala inspirovat. V dalších částech knihy je pro mě spisovatelka spíš neopatrným šílencem, který jezdí napříč Kanadou po všech odlehlých místech, bez znalosti obyvatelstva a bez člověka, kterému by mohla na cestách plně důvěřovat. Hazard se životem, řekla bych. Ale není to jen můj názor -i samotná Lajla si kolikrát v knize posteskla, jak ráda by měla vedle sebe rameno, o které by se mohla opřít. A možná i tohle vám může knížka dát - pocit uvědomění si toho, že je život krásný i díky lidem, které okolo sebe máte. A to zejména tehdy, pokud to jsou lidé na stejné notě jako vy.

Knížka se perfektně hodila do mrazivého, pošmourného počasí, a tak i já říkám - pokud můžete, pusťte se do ní s vervou ještě do konce zimy. Stojí za to.

5/5
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iwik Iwik | E-mail | Web | 25. ledna 2017 v 20:56 | Reagovat

Wau, krásná recenze. Knihu už jsem před pár měsíci četla a byla jsem z ní nadšená. Na hlavní hrdinku jsem měla podobný názor jako Ty, ale i přes to všechno jsem si příběh krásně užila a ohodnotila plným počtem bodíků :).

2 Bichlička Bichlička | 27. ledna 2017 v 9:14 | Reagovat

[1]: Mě se všeobecně taky moc líbila (no to je jasné podle recenze), ale je pravda, že někdy bych jí jednu střelila, zaklepala s ní a zakřičela - nelez s cizím chlapem do toho auta!!!! :D

3 Tojaheva Tojaheva | 27. ledna 2017 v 9:55 | Reagovat

Teda Veru, ty si měla psát anotace ke knihám.
Nejen, že knížka neskutečným způsobem láká svou překrásnou obálkou, ale i příběh mi přijde tak krásně čistej (žádná ponurá severská detektivka). Opravdu knížka na odreagování.

4 Luce Large Luce Large | Web | 29. ledna 2017 v 21:07 | Reagovat

Vyzerá zaujímavo. Máloktorým knihám sa podarí získať plný počet bodov. Asi sa na tú knihu pozriem bližšie. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama