Kus bouřlivé temnoty

15. listopadu 2017 v 14:42 | Bichlička |  RECENZE KNIH
autor: Margaret Atwood
vydal: Práh
rok vydání: 2017

Oficiální anotace: Věhlasný divadelník Felix byl intrikány vyštípán ze svého postu, což pro něj znamená další katastrofu. Přesto nezahálí a podobně jako mág Prospero spřádá pomstu. V kuriózním divadelním kroužku, kde se mu coby nástroj zúčtování nabídne směska zločinců bažících po vzruchu, zinscenuje představení, jímž soky zasáhne na nejcitlivějším místě. V mistrovském provedení Margaret Atwoodové se ambiciózní námět divadla v kriminále hladce mění v grotesku, v níž místy mrazí a místy tajeme úlevou nad tím, že svět nepřestal být jevištěm a my na něm pouhými herci.

Jsou knížky, které vás vtáhnou od prvních stránek a jsou zase takové, do kterých se vám moc nechce (nevím proč), ale najednou zjistíte, že se od nich nedokážete odtrhnout. A takhle začal můj vztah s Kusem temnoty - první jsem odolávala, pak jsem odkládala a pak už jsem se prostě musela odhodlat. A výsledek? Najednou jsem jen četla a četla a nořila se (nikoliv do temnoty) do Shakespearovi Bouře, osudu zhrzeného Felixe a nezměrné inteligence Margaret Atwood.
Kdybych měla tuto knihu popsat jen pár slovy, řekla bych, že je to román na úrovni, inteligentní knížka, která si pohrává s klasickým shakespearovským tématem v dost bizarním prostředí. Ale ten výsledek..... <3

Ale nepředbíhejme: v první řadě je tu Felix - bývalý umělecký ředitel divadelního festivalu, který je doslova hozen přes palubu a vyštípán ze svého místa. Ale to není vše - krom toho, že přijde o své místo, potýká se i se ztrátou ženy a své tříleté holčičky (ach Bože, tolik smutné téma, které se dojemně line celou knihou).
V řadě další pak stojí trestanecký ústav, kde jsou vězněni drogový dealeři, tuneláři, zlodějíčci nebo hackeři. A právě sem vedou Felixovy kroky po té, co se skoro deset let dostává z těžké rány osudu.

Ale kdo by si myslel, že během těch dlouhých roků v odloučení dokázal zapomenout a odpustit, ten se šeredně mýlí. Felix přijme místo jako kouč jistého druhu arteterapie ve věznici, která má pomoci chovancům v lepším začlenění do budoucího života na svobodě. Svůj úkol zde pojme velmi velmi netradičně - začne totiž s vězni nastudovávát a rozebírat jednotlivá díla Williama Shakespeara, které nakonec sehrají, natočí na kameru a sestříhají. Jeho kurzy mají obrovský úspěch a osloví i samotného ministra. A souhrou náhod (? nebo osudu?) jím není nikdo jiný než Felixův bývalý kolega z divadelního festivalu, který se postaral o jeho odstranění.
A až teď se začne odehrávat pořádné drama - Felix a jeho "žáci" začnou nastudovávat Bouři a rozhodnou se o skutečně hodně interaktivní předvedení.

Margaret Atwood se touto knihou zapojila do projektu, ve kterém současní autoři uchopí po svém klasická dramata W. Shakespeara a zpracují je v soudobém kabátku. A musím říct, že se jí to povedlo na jedničku. Mám moc ráda nimrací styl - tzn. takové to rádoby prošťourávání určitého díla, nahlížení ze všech stran, spekulování coby kdyby a rozebírání do nejmenších detailů, které by vás samotné nenapadly. Díky takovýmto knihám se vám může určité dílo dostat více pod kůži, protože si lépe zapamatujete absurdity určitého ztvárnění (například Ariel jakožto modrý ufoun anebo Prospero s pláštěm u
plyšáků).


Celou knihu hodnotím jako velmi zajímavou, obohacující, s nádherným jazykovým podáním (tady jistě patří dík i české paní překladatelce, Kateřine Klabanové) a zaručeně a z celého srdce doporučuji.
Já sama se k ní jednou ráda vrátím.

Děkuji moc Nakladatelství Práh za knihu a rozhodně si ji nenechte ujít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 15. listopadu 2017 v 15:16 | Reagovat

Tento žánr mám ráda, zkusím se zeptat v knihovně, díky :)

2 Bichlička Bichlička | 29. listopadu 2017 v 10:42 | Reagovat

[1]: určitě zkus :-) stojí za to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama