Recenze: Máma milovala Gabčíka

13. října 2019 v 17:36 | Bichlička |  RECENZE KNIH

autor: Veronika Homolová Tóthová
rok vydání: 2019
vydal: Ikar

Oficiální anotace:Příběh Jozefa Gabčíka, Anny Malinové a její dcery Alenky se týká nás všech. I díky jejich odhodlání a odvaze mohlo opět povstat Československo z prachu a zkázy druhé světové války. O Jozefu Gabčíkovi se píše i v učebnicích pro speciální jednotky. O Anně Malinové se nepíše nikde. A přitom byla pro Jozefa životně důležitá. Zapomnělo se na ni neprávem… protože se nezachoval výslechový protokol gestapa. Veronika Homolová Tóthová se rozhodla připomenout Annin příběh i kvůli její dceři Aleně Voštové. Ta jako malá přišla o mámu a dlouho netušila, kdo byli její skuteční rodiče, kteří zaplatili cenu nejvyšší za svou účast v odboji. I když s nimi nemohla Alena strávit své dětství, necítí hněv: "Jsem na maminku hrdá, byla to ta nejstatečnější z žen."


Jméno Jozefa Gabčíka a potažmo s ním i Jana Kubiše je veřejnosti dostatečně a oprávněně známé. Jinak je tomu u Anny Malinové - ženy, která ukrývala Gabčíka poslední čtyři dny po atentátu na Heydricha. Slovenská autorka, Veronika Homolová Tóthová, která je veřejnosti dobře známá díky své prvotině Mengeleho děvče,se rozhodla to změnit.
Námět, který hraje na vlasteneckou notu, historicky doložený, plný životní tragédie, ale zároveň i ohromné národní (i lidské) hrdosti. Tak bych ve zkratce shrnula toto dílo i hlavní protagonisty knihy.

Kniha je pojata ze dvou konců - na jedné straně se jedná o klasický beletristický text vyprávěný ve třetí osobě, na straně druhé je v knize spousta dobových dokumentů, fotografií, dobových výstřižků z novin i vyjádření anglické strany na osoby československých letců,... Toto netradiční pojetí působí mohem více autenticky a vpravuje čtenáře do atmosféry doby. Ale má to i svá úskalí. Nelze neporovnat tuto knihu s dílem Jiřího Šulce, Dva proti Říši, které postihuje stejnou dobu, stejný časový úsek a většinu popisované látky mají totožnou. Jiří Šulc pojal knihu pouze v rovině beletristické a jeho text dokázal hrát na velmi emotivní strunu. Byl procítěný, hluboký, emotivně velmi vypjatý. Román Veroniky Homolové Tóthové si udržuje prokládáním skutečných textů a obrázků jistý odstup a dokáže člověku "uklidnit pocuchané nervy". Tam, kde se pan Jiří Šulc mohl položit do vypjatého líčení, předestře naše autorka výstřižek z novin a nechá na čtenáře působit jeho vlastní představivost.


Nezastírám fakt, že tématika Heydrichiády je mi velmi blízká, a tak jsem knihu přečetla se zatajeným dechem a nadšením. Autorka se tématu ujala se ctí a z jejího úsilí vzešel pozorouhodný román, který si zaslouží pozornost. Vedle postavy Gabčíka vystupuje do popředí hlavně Anna Malinová, jeho velká láska. V poslední třetině knihy je jí věnována dostatečná pozornost (z pochopitelných důvodů je totiž v prvních zhruba dvou třetinách upozaděná a hlavní úlohu hrají parašutisté a místní odbojáři). Bohužel osud nepřál odvážným, a tak se již brzy popis přesouvá na život její malé dcerky z prvního manželství, Alenky Malinové. Sama paní Alena pak podala autorce ty nejpovolanější informace o své matce a podnítila tak vznik celé knihy.

Rozhodně doporučuji k přečtení a moc touto cestou děkuji Megaknihám za poskytnutí recenzního výtisku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vivien Vivien | Web | 18. října 2019 v 15:51 | Reagovat

Mengeleho děvče jsem četla a kniha se mi velmi líbila, byl to neskutečně silný příběh, u kterého jsem si dokonce pobrečela. Tohle téma mě hodně zajímá a tuto knihu si určitě přečtu, takže děkuji za Tvou recenzi. :)

2 supice supice | E-mail | Web | 31. října 2019 v 18:58 | Reagovat

To nevypadá vůbec špatně, snad ji brzy dodají do naší knihovny, ať na ni můžu nahlídnout:) Díky za tip:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama